Hvězdní šéfkuchaři · Zdeněk Pohlreich

Vzdělání

Kluk, který se vyučil a začal v Obecním domě

Thibault Van de Sompele Autor Thibault Van de Sompele 2 min čtení Zveřejněno

Ve zkratce

V roce 1975 se Zdeněk Pohlreich postavil poprvé ke sporáku. Po vyučení začínal v pražském Obecním domě a pak sbíral zkušenosti v luxusních hotelech i obyčejných hospodách.

  • Pohlreich začal vařit v roce 1975[1].
  • Po vyučení nastoupil do kuchyně pražského Obecního domu[2].
  • Zkušenosti pak sbíral v Nizozemsku, Itálii a Německu[2].
  • Podle vlastních slov se počítat naučil v luxusních hotelech[2].

Každý velký příběh má nenápadný začátek. U Zdeňka Pohlreicha je to rok 1975. Právě tehdy se mladý kluk poprvé vážně pustil do vaření. Nikdo netušil, že z něj jednou bude nejslavnější kuchař v zemi[1].

Po vyučení nešel do žádné zapadlé jídelny. Začínal v Obecním domě v centru Prahy, v secesní budově, kam se chodí na koncerty i na slavnostní večeře[2]. Pro začínajícího kuchaře to byla tvrdá škola. Velká kuchyně, přísná pravidla a hosté, kteří čekají to nejlepší.

Hotel i hospoda

Pohlreich ale nezůstal jen u bílých ubrusů. Prošel luxusními podniky i obyčejnými hospodami[2]. Viděl tak gastronomii z obou stran. Na jedné straně stříbrné příbory, na druhé straně pivo a guláš. Obojí se mu později hodilo, když radil majitelům malých restaurací.

Obecní dům mu dal první měřítko. Pochopil, že kuchyně je tým a že každý talíř musí odejít včas a ve stejné kvalitě. Tahle disciplína se nedá naučit z knihy. Musí se odpracovat u plotny, den za dnem, směna za směnou[2].

Sám říká, že nejdůležitější lekci dostal v drahých hotelech. Tam se naučil počítat[2]. Kuchař podle něj nesmí jen dobře vařit. Musí vědět, kolik stojí každá porce a kolik se vyhodí. Tahle věta se pak jako refrén vracela v jeho televizních pořadech.

Svět za hranicemi

Další zkušenosti sbíral v cizině. Pracoval v Nizozemsku, Itálii a Německu[2]. Ochutnal jiné kuchyně a jiný styl práce. Viděl, jak se vaří tam, kde mají čerstvé suroviny a hosté jsou nároční.

Po letech v zahraničí se vrátil do Prahy s tím, čemu sám říká západní standard vaření a obsluhy. Ten pak zaváděl v několika pražských restauracích[1]. Nebyla to žádná revoluce přes noc. Spíš pomalá a vytrvalá práce, talíř po talíři.

Když se dnes Pohlreich objeví na obrazovce a zamračí se nad připáleným masem, je v tom kus těch prvních let. Ví, jak to v kuchyni chodí, protože tam začínal úplně zdola. A právě to mu lidé věří[1][2].

Začátky v Obecním domě, cesty po Evropě a léta v hotelech mu daly pevný základ. Z něj pak vyrostlo všechno ostatní. Vlastní kavárna, televizní pořady i knihy. Ale bez toho prvního roku u sporáku by nebylo nic z toho[1][2].

Zdroje

Každý fakt na této stránce pochází z těchto zdrojů. Každé číslo v textu odkazuje na zdroj, ze kterého pochází.

  1. Tisk Radio Prague International (Český rozhlas): Celebrity chef laments current Czech food culture english.radio.cz · citováno
  2. Tisk Novinky.cz (Právo): Zdeněk Pohlreich: Nejsem restaurační kritik, chci bavit lidi · novinky.cz · citováno