Prodejte restauraci za 100 dní: 1 úkol denně

Proč jsem pro vás těchto 100 dní sepsal

Dám vám velký slib a myslím ho vážně. Když těchto sto dní opravdu uděláte — uděláte, ne přečtete — prodáte svůj podnik někomu, kdo ví, co kupuje, za cenu, kterou obhájíte papírem. Ne proto, že by tu bylo tajemství, které nikdo nezná, ale proto, že skoro každý převod gastro podniku v Evropě dopadne špatně ze stejných tří důvodů: majitel dá podnik do prodeje dřív, než ví, co má za hodnotu, jeho knihy nepřežijí cizího člověka, který je čte, a prodává podnik, který celý visí na něm samotném. Těm třem chybám se dá vyhnout, ale jen v tomhle pořadí a jen předem.

Právě proto vám tenhle plán dává na den přesně jeden úkol. Jeden. Ne kapitolu, ne seznam čtrnácti věcí ke zvážení, ale jeden úkol se třemi kroky a s důvodem, proč přichází zrovna tenhle den. Některé dny vás budou stát dvacet minut. Jiné — rozhovor s pronajímatelem, den, kdy spočítáte, co po splátkách a daních doopravdy zbude, den, kdy musíte oslovit zaměstnance, který by kupce vyhnal — jsou těžké, a to je záměr. Vy prodáváte jednou za život; poradce na druhé straně stolu to dělá každý týden. Ten rozdíl nedoženete talentem, ale přípravou ano.

Začněte proto dnes něčím malým. Zapište si těch sto dní do kalendáře, vyberte si toho jednoho člověka, který to ponese s vámi, a odškrtněte den 1. To zelené zaškrtnutí vypadá jako nic a přesně to funguje: po týdnu jich máte sedm a nechcete tu sérii přetrhnout. Setrvačnost je tu důležitější než motivace, protože motivace tu není v den, kdy kupec týden před podpisem strhne z ceny deset procent, a setrvačnost ano.

A až uvíznete — a uvíznete — u každého dne stojí AI kouč, který zná úkol toho dne. Začíná otázkou sám, a obvykle to není ta otázka, kterou jste chtěl dostat. Použijte ho právě tehdy: v den, kdy si netroufáte rozhodnout, jaké je vaše dno, kdy jste výsledek přepočítal třikrát, abyste dostal hezčí číslo, kdy váháte, jestli to už říct šéfkuchaři. Právní ani daňové rady nedává — na ty vás pošle za účetní, za právníkem nebo na oborový svaz — ale rozhodnout vás nechá. Proberte to, rozhodněte se, odškrtněte. Stokrát.

Ještě jedna věc. Tohle není oslava a nebudu dělat, že je. Pro většinu z vás, kdo tohle čtete, je to konec deseti nebo dvaceti let, kdy ten podnik byl váš život, a těch sto dní chvílemi působí jako uklízení ve vlastním domě. Přesto to udělejte pořádně: podnik, který přejde v pořádku, do rukou někoho, kdo ví, co přebírá, je to nejlepší, co těm dvaceti letům ještě můžete dopřát. Nastavte si dnes den 1. Myslím to vážně.